Jak jsem činil dobro..
... Dneska jsem proboural tři výběhy s elektrickým ohradníkem a koně v nich pustil na svobodu... není lepší pocit, než dělat dobro...
akorát lukáš se mnou nějak nesouhlasil a když přišli lidi, šel rovnou k sobě do boxu, sketa...
A už vůbec nechápu, že lidi co to viděli, z toho nebyli vůbec nadšení, dokonce nadávali, no myslel sem že si tam udělám dobré jméno a nakonec jsem za blbce... Dokonce jsem slyšel odpoledne paničku jak říká ... je to ještě větší blbec než jsme doufali...tak to mě sklamala....
Pak přišla Romča Hofmannů a že na mě půjde jezdit.. no to jsem tedy opravdu nečekal..Sice na mě už párkrát seděla, ale já myslel, že teď už nejsem jezdecký kůň, jen na parádu a když už tak jedině s paničkou.., tohle sem si nechtěl nechat líbit...Když mě odvedla do haly, neustále jsem volal Lukáše, ale ten mi pomoct nepřišel. Tak jsem pořád popocházel, nechtěl sem aby na mě lezla.. no ale bohužel se mě nepodařilo ji od nasedání odradit... tak jsem alespoň zkoušel různé finty, vyhazoval sem, nereagoval jsem na pobídky, šel jsem proti tlaku, s hlavou nahoře, neustále jsem volal a volal na Lukáše.. no ale bylo mi to prd platné, čím víc sem zlobil a bránil se spolupráci- a byl sem opravdu ve formě.. slyšel jsem jak říkali, že řádim jak tři hřebci... zdálo se že tím více se ta nahoře snažila mě uklidnit a zároveň zpracovat abych poslouchal jí a nedělal blbiny.. trvalo mě dvě hodiny, než mi došlo, že se asi budu muset trochu dát dohromady a zapátrat v paměti na starý časy, kdy jsem poslouchal pod sedlem soustředil jsem se na povely a okolí mi bylo ukradený.... když ale to je tak dávno...a mě se nechce....