Jdi na obsah Jdi na menu

Jak se mi rozsvítilo!

8. 8. 2008

Od posledního příspěvku už uteklo docela dost vody... Od toho mého rodeového výstupu jsem šel ale hodně do sebe.

Obrazek

A myslím, že už jsem na to přišel.... Oni po mě chtěj, abych je vozil!  A abych reagoval na ty pokyny které udávají ze sedla. A abych nedělal nic jiného a soustředil se jen na to...

Jéje, to se mi ulevilo.....no já to pořád nechápal, pořád sem myslel že se po mě žádá nějaká kreativita, samostatná iniciativa a tak , znáte to ,  v dnešní době, kdy je nouze o práci, jsou tyhle vlastnosti darem z nebes, a tak jsem nabyl dojmu, že se po mě chce právě neustále vymýšlet nové  věci, nové akce... Abych řekl pravdu, byl jsem z toho dost nervozní, protože jsem od přírody spíš ten typ co plní příkazy. Panička zas nechtěla prudit a tak na mě byla moc jemná a měkká a já jsem si tím pádem nebyl jist zda to co po mě chce chce opravdu, nebo jen naznačuje, co bych mohl dělat, kdybych chtěl, ale že jestli nechci , že můžu dělat něco jinýho.... Po tom incidentu s tím vyhazováním (je to asi měsíc) ... se na mě panička bála,  tak na mě třikrát jezdil páneček... a ten mě mnohem rázněji vysvětlil, že na stisk holení se má opravdu jít dopředu... No upřímě - já jsem si to  myslel, i jsem paničku docela dlouho poslouchal, ale pak jsem začal mít dojem, že ona mě neumí motivovat, že nemá nic, čím by mě přesvědčila, když já bych se rozhodl nejít, abych své rozhodnutí změnil... a z toho zřejmě také pramenilo pak naše nedorozumění... no prostě abych to zkrátil, páneček mě párkrát plesknul otěží po zadku až se mi konečně rozsvítilo !!! to byste nevěřili jak osvobozující může takové plesknutí po prdeli být...

Co se týká nějakých pokroků, tak panička už na mě zase jezdí a nebojí se tolik že bych jí chtěl sundat, zatím tedy na jízdárně, děláme tak 3-4x týdně. Vždy mě nejdřív lonžuje se sedlem abych upustil páru (no mezi námi s tou troškou granulí co mi dává ani nemám moc co upouštět... a to co tam je si šetřím na případné "mimoúrovňové"akce, kdyby mi dala příležitost).

A pod sedlem pak trénujeme zastavování, couvání, změny směru, nyní už i v klusu trochu zvládám osmičku a tak... taky začínáme zlehka pracovat na obratech kolem zádi, zatím tedy jen takové čtvrtobraty.....

................................................

Včera jsem byl ale moc překvapený, když po obvyklém lonžování najednou přišla stará známá - Romča z Hofiteamu z Židovic. No a po krátké ukázce jak se mnou panička pracuje si mě převzala..

Obrazek

No řeknu vám, ta je teda pěkně vostrá,přímo fůrie... ne jako panička, že to jen tak šolíchá a stačí jí jen málo aby mě pochválila. Tady jsem musel zareagovat opravdu okamžitě třeba na zastavení jinak sem musel couvat a pak když (asi na osmý pokus) mi to konečně došlo, tak mi teda dala docela dlouhou pauzu abych si to mohl srovnat v hlavě... Ale to víte , já mám velkou hlavu a než se mi to dostane z jednoho konce mozku do druhého, tak občas ten panáček, co tam s těma informacema běhá , i zabloudí .. (on nemá moc dobrou orientaci asi je to chlap)... tak při dalším pokusu mě to zase musela několikrát zdůrazňovat couváním. Prostě ona je děsně náročná, panička mi dala pobídku sedem, zároveň otěží a ještě hlasem, a tahle ta po mě chce abych reagoval třeba pouze na hlas, nebo pouze na sed... jakmile neposlechnu hned tak mě razantně zacouvá a nepomůže mi ani zvedání hlavy (příště mi prý dá nějaký martingal či co) . No a představte si že to pak po mě chtěla i z klusu... no jestli je takovej pedant i doma tak to potěš pánbu... Ale člověk nikdy neví čeho je schopná a tak jsem jí raději fungoval a nevztekal jsem se... protože když se nad tím zamyslím - tak to je přesně to co já potřebuju - jasné příkazy a pevné vedení a pak dělám co se mi řekne ... jsem totiž něco jako koňský Forest Gump

Obrazek

No a zaslech sem, jak panička se s ní domlouvá, že bude prý jezdit 1-2xtýdně mě takhle učit. Tak vám nevím, zda sem raděj neměl bejt hodnej a poslouchat lépe paničku na ty její jemný pobídky...No uvidíme, co si na mě vymyslí příště a jestli můj pohár trpělivosti nepřeteče.

Obrazek