Jdi na obsah Jdi na menu

Podkovář nebo alchymista?

27. 2. 2009

Tak jsme byli s Kodym zas v očekávání, že dorazí náš starý známý kovář....

Tentokrát ale dorazil jiný pán. A bylo to nějaký divný, totiž páneček nikde, panička Kodyho držela za vodítko a tak sem si říkal, jak to jako chce dělat sama, držet nám nohy a ještě nás u hlavy usměrňovat abysme se nikam nenakláněli, nepopocházeli a tak podobně...Už jsem se těšil, že to bude hračka od ní odejít, a trošku jí pozlobit.....

Velice mě pak překvapilo když ten pan kovář nepotřeboval žádnou asistenci, všechno dělal uplně sám. Panička si to pochvalovala, protože se u toho nenadřela a panu kováři to šlo jak pomásle. Ani Kody neprotestoval... A to kolem něj pořád přemísťoval takovou skříňku na kolečkách se vším možným kovářským náčiním, chrastilo to a on nehnul ani brvou, jako by to byl nějakej kliďas..na co si to hrál? To jsem nepochopil, vždyť von je ze všeho novýho  hned vyplašenej.. 

Najednou mě něco vytrhlo z přemýšlení. Když  totiž kovář Kodymu sundal staré podkovičky na předních nohách, zapnul nějakou dábelskou skříňku ve které to hučelo a různé zvuky to vydávalo,,, zdálo se že se tam něco pálí..

Nejdřív sme si mysleli, že si pan kovář chce dát pauzu, opéct si  buřtíky, nebo rybu...(nebo tu naší bílou kočku, vůbec bych mu to nezazlíval.....)  posedět a odpočívat...

Jenže místo toho tam strčil podkovu (říkali jsme si - ten má ale divný chuťě...) než  ostrouhal zadní kopýtka, podkova byla horká.. Když jí vyndal, k našemu překvapení jí nezačal jíst, ale dal jí Kodymu na nohu...  zasyčelo to tak silně, že sme vykulily voči až nás z toho bolely... a ten smrad sme čichali  tak zuřivě div se nám nosdry nezkroutily...A toho dýmu.... až jsme si říkali, jestli se tam neobjeví nějaká Sirael  .... protože to fakt vypadalo jak alchymie..A když byla podkova ještě teplá tak  do ní kovář tak tloukl,taž to  vypadalo, že chce rozbít atom...Nakonec se mu to nepodařilo, ale podařilo se mu přidělat Kodymu ty podkovičky, že mu dobře padly a tak byl Kody spokojený. Mě zatím nekoval, to mě prý čeká příště, ale vyzkoušel sem si jak se dávají nohy na stoličku - i zadní, což bylo nové i pro Kodyho... oba jsme u toho trochu protestovali. Já víc a dokonce jsem se pokusil vzdorovitě nohu vyškubnout, za prvné proto, abych si ho otestoval..a za druhé taky trochu proto, že jsem se  bál aby mi jí ten pán  nechtěl opálit  na té své prýma plotýnce, ale nebylo mi to nic platné, on se nedal...a tak jsem nakonec stejně udělal co chtěl.

A bylo to dobré, nohy my zůstaly všechny čtyři v pořádku. To se mi ulevilo..... ...  Tak za dva prý měsíce nashledanou.

Obrazek