NAŠE PRVNÍ ZÁVODY A JAK TO VŠECHNO ZAČALO
Moje panička se kdoví proč nadchla westernovým stylem a tak mi hned pořídila westernové sedlo, i když jsem byl obsednutý a rekreačně ježděný v anglickém...No mě je to jedno co mám na hřbetě, hlavně když to nikde netlačí a je to pohodlné... což se o tom prvním sedle nedalo říct a tak jsme ho nechali 2x upravovat až nakonec se panička namíchla a koupila mi nové - na míru a už dražší ... prý bylo pomalu dražší než já.. no to nechápu....! ....tady je obrázek:
No ale dál.... tak půl roku jsme si užívali rekreačního ježdění po okolí mého nového domova, chodili jsme naprocházky i s mým druhým páníčkem.. ,kterého nyní také trochu učím jezdit:
Potom ale začala mít panička pocit, že to není ono a že se musíme něco víc naučit abysme tomu westernu prý nedělali ostudu... A že se musíme oba zdokonalovat...A protože zrovna byla možnost , odjel jsem na měsíc do Tisu u Blatna, kde tenkrát působil náš známý Fanda Abraham. Ten nás naučil základy westernového ježdění a z toho vlastně čerpá panička dodnes.... Přes zimu jsme už doma pilně trénovali na loukách a polních cestách. No a to by nebyla moje panička aby zůstala na mrtvém bodě a na jaře chtěla zjistit, jestli něco umíme a tak se rozhodla že si zkusí se mnou udělat westernovou licenci u asociace WRC- western riding club . Pod její záštitou za sekci Profi Ranč Děčín, jsme mohli nejen složit licenci ale i vyzkoušet všechny možné westernové disciplíny v rámci pořádaných juju soutěží. To proběhlo v Děčíně na začátku sezony 2004.Získali jsme 2.místo v reiningu a pár průměrných umístění v ostatních disciplínách. Zjistil jsem zde, že rychlostní disciplíny , hlavně barely, nejsou nic pro mě... to je lepší reining a trail,( s barelem si raději jen hraju jak vidíte zde: ) protože po mě nikdo nechce nějak extra rychlý pohyb). Následně v červnu jsme se na stejné místo vypravili na již oficiální soutěže typu C, kde jsme opět vyzkoušeli pár disciplín,ale opět jsme excelovali v reiningu a trailu 1.místo v Trailu a 2. v reiningu. Bohužel plánovaná "Béčka" v srpnu už jsme ten rok neabsolvovali,kvůli mojí kolice, panička nechtěla nic riskovat..a přitom jsme se tak těšili. Náseldující rok - 2005 jsme se znovu zúčastnili westernových her v Děčíně. Z reiningu jsme si odnesli stužku za 3.místo. Od té doby se hodně změnilo... v roce 2006 jsme se jen tak poflakovali spíš po lesních cestách než by jsme trénovali a nakonec se ještě panička nechala zbouchnout... no a s tím souvisí moje pracovní pauza v roce 2007 , která bohužel pro mě skončila v listopadu tohoto roku. Panička už je zase všeho schopná a požaduje totéž i odemně..... Tak to ve stručnosti průřez naší společné kariéry.....