JAK SE CHOVAT NA ULICI, NA SCHODECH, NA HONU
JAK SE CHOVAT NA ULICI
Na ulici a na veřejnosti vůbec je třeba chovat se tak, aby byl člověk neustále připraven k boji. Například jdete po ulici a pozorujete chování rozličných lidí. Podle jejich zevnějšku, chůze, jednání, pohledů atd. posoudíte hned, jakého asi jsou druhu, a stanou se Vám sympatickými nebo vzbuzují odpor. Toto posuzování se Vám usnadní zejména tehdy, znáte-li kolemjdoucí již delší dobu osobně. Stane se, že Vám kolemjdoucí nešetrně zavadí ostruhou o kalhoty. V tom případě, aniž porušíte pravidla společenského chování, mu provrtáte čelo kulkou. K tomuto krajnímu pořádkovému opatření však nesáhneme, známe-li muže s ostruhou jako vynikajícího střelce. V takovém případě nechybíme, pozdravíme-liho podle zásad uvedených v předchozím bodě.
Postaví-li se nám do cesty větší překážka, jako dostavník, lokomotiva nebo místní pobočka Národní banky, prostřílíme si cestu, neopomenuvše požádat o prominutí slovy "račte odpustit" nebo kratším francouzským "pardon". Jeli přítomna dáma, dlužno smeknout.
Neobjevujeme se na veřejnosti v nedbalkách. Nedostatky našeho oblečení nezastřeme ani nízko pověšenými revolvery, pokud ovšem nežádoucí svědky trapné situace neumlčíme. Jsou jen řídké případy, kdy nad nedbalostí kovbojova úboru společnost zamhuřuje oči.
JAK SE CHOVAT NA SCHODECH
Octne-li se kovboj nedopatřením na schodech cizího soukromého domu, pozdraví, byť i posuňkem, každého kolemjdoucího. Dámě a starci se vyhne a smekne mlčky před nimi i tehdy, nezná-li je osobně. Při setkání s jinými pistolníky ustoupí a jde zpět i několik stupňů dokud se neoctne za nejbližším rohem. Ustupovat v takové situaci neznamená ponižovat se ani podrobovat se.
JAK SE CHOVAT NA HONU
Na hon je možno zvát jen tehdy, je-li pravděpodobnost, že hosté něco ukořistí. Každému hostu se pošle pozvánka, která má asi tento obsah: RANČER JEREMIAH O´CONNELLY PROSÍ P.ZRZAVÉHO JOEA, ABY SE ZÚČASTNIL HONU V APAČOVĚ SLUJI DNE 10.LEDNA T.R. ODJEZD Z NÁDRAŽÍ V HRABĚŠÍNĚ V 8HOD. RÁNO NÁVRAT V 5HODIN
Majitelé honitby i hosté chovají se ke každému hostu tak, jak by byli přesvědčení, že dovede bezvadně střílet. Střelbu jiných hstů se nedoporučuje kritizovat, leč pochvaln. Není dovoleno vyřizovat si účty a odstřelovat místo zvěře své sousedy. Že opatrnosti nezbývá, netřeba zvláště podotýkat. Každý tu totiž drží v ruce zbraň a je třeba dávat dobrý pozor aby vás z lovu neodnesli přímo na nejbližší hřbitov. Zastřelíte-li však někoho omylem, slušně se hostiteli omluvte, když jste na to byli upozorněni a vyhýbejte se vůbec všem sporům honebním.
.................................
Autor: Walter Stamberger, aktualita mladého světa, 1966