SEZNÁMENÍ S NEZNÁMÝM GENTLEMANEM
Gentlemana, který nám dosud nebyl představen, oslovujeme vždy "cizinče". Máme-li na hlavě stetson, doporučujeme posunout jej lehce nedbalým pohybem do týla. Oba palce pak zasuneme za opasek. Máme-li se o co opřít, zkřížíme elegantně nohy (není zvykem v Oklahomě).
Nejtěžší bývá konverzaci zahájit. Úkolem totiž je neznámého gentlemana urazit, aniž užijeme neslušných slov.
Několik praktických ukázek:
1.
"Snad je tu někdo, komu se nelíbím. Můžete mluvit, cizinče, jsem naladěn k rozpravě.""Možná, že se tu já někomu nelíbím," odpoví cizinec protáhlým hlasem. "Nelíbí se mi , že tu nemohu potkat žádného gentlemana."
V této situaci nezbude cizinci nic jiného než sáhnout po svém koltu. A pak již pro Vás bude maličkostí tuto společenskou rozmíšku urovnat.
2.
"Hledáte mě, cizinče? " "Ano, pokud jste to vy, koho mám na mysli." "Co mi chcete?" "Říká se o Vás, že jste falešný hráč a příležitostný pistolník."
"Řekl jste mi to hezky podrobně, cizinče." "Tak podrobně, jak je třeba." "Nerad to slyším od ještě falešnějšího hráče a příležitostnjšího pistolníka." "To je urážka."
Po těchto slovech viz zakončení jako v odstavci 1.
3.
"Odkud, cizinče?" "Zajímá Vás to?" "Nerad se ptám dvakrát, cizinče. Potuluje se tu teď spousta zlodějů dobytka." "Myslíte tím mě?" zeptáte se protáhle. "Víte zatraceně dobře, koho míním. Ruce vzhůru!" Ani v této situaci nezbude jiné řešení než jaké bylo načrtnuto v odstavci 1 a 2.
V některých situacích se můžeme střílení vyhnout. Je to zejména tehdy, když nikoho nepotkáme.