Jdi na obsah Jdi na menu

UKÁZKY ZDVOŘILÉHO CHOVÁNÍ

5. 8. 2010

1.

Při vyjížďce koňmo dbá každý, aby čestné místo po své pravici přenechal staršímu. Nastane-li cestou nebezpečná situace, považuje se za nejčestnější takové místo, které je vytaveno nebezpečí největšímu. Pak se páni vzájemně vybízejí, aby ono místo zaujali, pronášejíce slova: "Račte, prosím až po Vás." Vzpírá-li se někdo zaujmout čestnější místo, je možno probodnout ho ošťěpem, čímž mu dáme najevo, že k úrazu může přijít i jinde.

Obrazek

2.

Otěže držíme rukou levou, oštěp nebo pušku pravou. Zdraví-li dáma, pouze se na pozdrav ukloní. Chystáme-li se přepadnout vozy, zdravím jen kývnutím ponechávajíce si zbraň v ruce pravé. Po zdařilém přepadení provoláváme hlasitě slávu.

3.

Napadne-li Vás indián s nožem, zdvořile řekneme: "Máte velmi pěkný nůž. Je ze solingenské oceli?"

Je možné, že indián nebude chtít prozradit původ svého nože. V takovém případě je možno tiše zmizet. Přežijeme-li vše, můžeme se omluvit písemně

Obrazek

4.

Sporty neprovozujeme na veřejnosti, pokud je dokonale neumíme. Sváteční jezdec je nejen figura směšná, ale také nebezpečná. Rychlá jízda na koni ve městech a na místech frekventovaných bývá nejen policejně zakázána, ale je také svrchovaně neslušná, protože je bezohledná k ostatnímu obecenstvu.

5.

Spadnout s koně není hanba, ale je neslušné provázet pád křikem. Kovboj přispěchá spadnuvšímu pánovi na pomoc a ten rád přijme tuto službu, která však ničím nezavazuje. Přitom není třeba se představovat. To učiníme teprve tehdy, vyvinula-li se z této zápletky přestřelka, abychom omylem nezastřelili blízkého příbuzného, kterého jsme dosud neznali. Taková rodinná setkání bývají pak velmi příjemná a nikdy se jim nevyhýbejme.

6.

Vidíte-li, že Váš přítel střílí na někoho jiného než na Vás, ale že se soustavně míjí cílem, nesmějte se příliš hlasitě a vystříhejte se nezřízených posuňků. Střílí-li na osobu Vám obzvlášť nemilou, zavděčíte se podáte-li mu nevtíravým způsobem zbraň, provázeje tuto službu vlídným úsměvem.

7.

Na návštěvu chodíme nebo se plížíme v době na pozvánce uvedené. Hostitel obvykle přijímá návštěvníka stoje, ale může učinit z tohoto pravidla výjimku. Přítomnost lokaje v domě značně zjednoduší úlohu hostitele

8.

"Můžete vyslovit své poslední přání cizinče. ale rychle, mám tu v okolí ještě mnoho zákazníků."

9.

"Nepočkal byste mi laskavě chvíli u mého brousku?" otázal se zdvořile brusič Karhan kovboje Toma Malloneyho z ranče O v kruhu, vyhřívajícího se na slunci na hlavní a jediné třídě pohraničního městečka Dos Pasos. "potřebuji si vyřídit neodkladnou záležitost v saloonu."

"Ó prosím, " odpověděl Malloney, "rád tu počkám. Mám zastřelit každého, kdo se k brousku přiblíží?" "Každého ne. Kdyby přišla má dcera Sally, ušetřte ji."

"Karhan je dobrák," pomyslel si dojatě Malloney po jeho odchodu. "Snad je to tím, že jsem vždy tak vybraně zdvořilý. A jeho Sally je nejkrásnější dívka na západ od Rio Pecos a snad se do mne zamiluje. Jejímu otci se pak s radostí odvděčím: on po mě brouskem, já po něm klouzkem."

Obrazek

10.

"Mohu se spolehnout, že mi tu kovbojku vrátíš?" "Přísahám ti děděčku, jakože jsem šerif." "No tak dobrá. A až ji budeš číst, milý chlapče, nezapomeň si přečíst konec, tam je to nejnapínavější."

11.

"Čekáme tu u závor už třetí týden cizinče," řekl zdvořile vysoký kovboj, pohazující nervozně revolverem, "ale vlak stále nejede. Nedivte se že začínáme být netrpělivý. Nemůžete mi laskavě říct, kdy se ho konečně dočkáme aby už zvedly závory a my mohli pokračovat v jízdě?" "Bohužel to nebude tak brzo, cizinče." odpověděl Poďobaný Mike neméně zdvořile, pokoušeje se o úsměv a škrábaje se zamyšleně na břiše "nebyla tu totiž ještě postavena železniční trať."

Obrazek

12.

V kočáře je čestné místo vždy vzadu vpravo. Manžel sedí po levici své choti. Provází-li manžela přítelkyně, náleží čestné místo jí. Pozveš-li koho do svého kočáru, nabídneš mu vždy čestné místo po své pravici. Pouze jsi-li levák a máš-li revolver zavěšený na levém boku, prohlásíš levou stranu za čestnou. protesty zamítni krátce avšak zdvořile. Jedině hlava státu má právo sedět vždy po straně pravé. Jsi-li levák, hlavu státu do svého kočáru proto raději nezvi.

13.

Jste-li zvyklý denně cvičit a nemát-li po ruce švédský žebřík, pomůže i tato improvizace. Nezapomeňte však svého indiánského přítele zdvořile požádat, nejlépe slovy: "Pardon. Nemohl bych na chvíli použít Vašeho mučícího kůlu?" Po upotřebení cvičební nářadí v pořádku vrátíme. Nenuťme do cvičení toho, kdo cvičit nechce. A hlavně nezneužívejme sportu k výdělečné činnosti"

Obrazek

......................................................

Autor: Walter Stamberger, aktualita mladého světa, 1966